Zpráva úřadujícího Generálního tajemníka Světové rady církví
Hlas pravoslaví publikuje úryvek ze zprávy úřadujícího Generálního tajemníka Světové rady církví o. Ioana Saucy. Tato zpráva byla přednesena 31. srpna 2022, v den zahájení 11. shromáždění Světové rady církví. Publikovaný úryvek je věnován válečnému konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, diskusi o vyloučení Ruské pravoslavné církve ze Světové rady a postoji SRC k této situaci.
7. Návštěva trpících
44. Válka na Ukrajině: Je to otevřená rána na těle dnešního světa. Tato válka probíhá v Evropě, kde se koná naše shromáždění, a protože má celosvětové důsledky spojené s jadernou hrozbou a potravinovou krizí, která postihuje lidi v mnoha částech světa, budu se nad ní zamýšlet podrobněji.
45. SRC od samého počátku odsuzovala válku, vyzývala k okamžitému ukončení ozbrojeného konfliktu, k respektování mezinárodního práva, suverenity Ukrajiny a apelovala na okamžité ukončení nevybíravých útoků, které měly stále větší dopad na civilisty. SRC byla v centru pozornosti médií od prvního dne války, a v současnosti se o SRC v souvislosti s válkou zmiňuje více než 7000 článků.
46. SRC ve své reakci byla důsledná v:
- odsuzování násilí jako způsobu řešení konfliktu
- vyzývání k ochraně nevinných a zranitelných lidí
- zachování kontaktů a dialogu s církvemi v Rusku a na Ukrajině
- zapojení církví ze sousedních zemí do dialogu u kulatého stolu
- podporování humanitární pomoci s viditelnými projevy na Ukrajině, v Maďarsku, Rumunsku a Rusku
47. Na každém kroku jsem se modlil, aby SRC mohla být prostorem pro dialog, pro vzájemné naslouchání a péči a pro spravedlivý mír a usmíření. Můžeme a musíme podporovat alternativy k takzvaným geopolitickým řešením prohlubujícím rozdělení.
48. Během této doby jsme obdrželi dopisy a zprávy od jednotlivců a tří církví, ve kterých nás žádali, abychom „vyloučili“ Ruskou pravoslavnou církev ze společenství SRC.
49. Po konzultacích s vedením ústředního výboru jsem na takové žádosti odpověděl na základě minulých zkušeností rady, když bylo naše společenství konfrontováno s podobnými situacemi. Závěr byl ve všech případech jasný: SRC byla vytvořena jako otevřená platforma pro dialog a setkávání, pro diskusi a překonání překážek na cestě k jednotě. Pokud příčinou nebyly teologické důvody uvedené v našich základech, SRC nikoho nevylučovala, pokud církev nechtěla vyloučit sama sebe. Platilo to i v případě Holandské reformované církve v Jižní Africe, která teologicky podporovala apartheid. Tento postoj vedl k silným debatám a odsouzení ze strany některých členských církví SRC, ale nakonec to byla samotná církev, která sebe „vyloučila“ ze SRC, protože cítila, že již mezi nás nepatří. Nebyla to SRC, kdo pozastavil členství nebo vyloučil Holandskou reformovanou církev.
50. Během svého osobního setkání v červnu ústřední výbor podrobně diskutoval o vyloučení Ruské pravoslavné církve ze SRC. Ve svém silném prohlášení o válce na Ukrajině ústřední výbor odsoudil válku a jakékoli zneužití náboženského jazyka a autority pro ospravedlnění ozbrojené agrese, a znovu zdůraznil podstatu SRC jako „platformy a bezpečného prostoru pro setkání, dialog a řešení mnoha naléhavých otázek, pro pokračování ekumenického hnutí v podmínkách tohoto konfliktu a pro povinnost jeho členů hledat jednotu a společně sloužit světu, a proto pobízí členy ekumenického společenství v Rusku a na Ukrajině, aby tuto platformu využili.“
51. Ústřední výbor jednomyslně zamítl návrh vyloučení a rozhodl se pokračovat v dialogu. V rámci přípravy na toto shromáždění ústřední výbor požádal „úřadujícího generálního tajemníka, aby udělal vše, co je v jeho moci, pro nadcházející 11. shromáždění SRC v Karlsruhe (31. srpna–8. září 2022), aby smysluplně přispěl k hledání míru prostřednictvím dialogu, pro spravedlnost, lidskou důstojnost a lidská práva – včetně zajištění reprezentace Ukrajiny na shromáždění – a pro usmíření a jednotu, k nimž nás vyzývá náš Pán a Spasitel Ježíš Kristus.“
52. Před několika týdny jsem uskutečnil pětidenní návštěvu Ukrajiny. Museli jsme jet autem 1700 kilometrů, protože žádné lety na Ukrajinu nejsou. Setkávali jsme se s lidmi ve farnostech, lidmi pečujícími o uprchlíky a oběti války, jakož i s církevními lídry. Mnozí říkali, že jsme byli prvními náboženskými vůdci tak vysoké úrovně, kteří je navštívili. Slyšeli jsme od církevních lídrů a státních úředníků slova vděčnosti za odvážnou návštěvu solidarity a podpory v tak nebezpečných a nejistých podmínkách. S potěšením mohu oznámit, že výsledkem této návštěvy se stalo to, že 11 Ukrajinců zastupujících hlavní církve a Národní radu církví jsou dneska s námi. Na plenární schůzi věnované Evropě budou mluvit za sebe a vyprávět o realitě, výzvách a naději do budoucnosti.
53. Jako následovníci Krista jsme byli pověřeni úkolem dosáhnout usmíření. A téma 11. shromáždění SRC nám všem připomíná, že Kristova láska posouvá svět k usmíření a jednotě. Bylo by velmi snadné používat jazyk politiků, ale jsme povoláni používat jazyk víry, naší víry. Je snadné vyloučit, exkomunikovat a démonizovat, ale jsme povoláni nabízet svobodnou a bezpečnou platformu pro setkání a dialog, setkávat se a poslouchat jeden druhého, i když mezi sebou nesouhlasíme. To byl vždy způsob jednání SRC. Věřím v sílu dialogu v procesu usmíření. Vnucený mír není mír; trvalý mír musí být spravedlivým mírem. Válka nemůže být spravedlivá nebo svatá; vražda je vražda, je třeba se tomu vyhnout prostřednictvím dialogu a jednání.
