Ve Svaté zemi byla nalezena bazilika s pohřebištím diakonek
Nedávno objevený chrám v přístavním městě Ashdod se může ukázat jako jedna z nejstarších a největších křesťanských bazilik v Izraeli. Je také jedním z nejunikátnějších chrámů ve Svaté zemi, protože archeologové našli velké pohřebiště na jeho území včetně několika hrobů a nápisů zmiňujících diakonky a další ženy, uvádí noviny Haaretz.
Trosky chrámu byly poprvé objeveny již v roce 2017 a nyní jsou téměř kompletně vykopány. V červenci 2021 se na tomto místě sloužila božská liturgie a pronášely se modlitby za upokojení těch, jejichž ostatky jsou zde uloženy. Jeruzalémský patriarcha Theofil III. vyzval izraelské úřady, aby zachovaly ruiny historického chrámu.
Odborníci se domnívají, že trojlodní bazilika s mnoha přistavenými místnostmi a bočními kaplemi byla postavena ve 4. nebo 5. století a vyzdobena nádhernými mozaikami. Naznačují také, že masové hroby svědčí o epidemii zuřící v Byzanci v 6. století – tzv. „Justiniánovém moru“.
„Kromě nezvykle velkého množství pohřebních nápisů a speciálně určeného místa pro pohřbívání žen jsme zjistili, že chrám vypadá jako jeden obrovský hřbitov. Kdekoli kopáme, nacházíme tyto podivné hromady koster,“ řekl profesor Alexander Fantalkin z Tel Avivské univerzity, který vede archeologický výzkum.
Nejstarší nápis, pocházející z roku 416, zní: „Na památku kněze Gaiana a diakonky Severy.“ Tak rané datum naznačuje, že tato stavba existovala ještě před mozaikovým vydlážděním lodi chrámu.
„Pamětní nápisy tohoto druhu nejsou pro chrámy byzantského období neobvyklé, ale takový počet diakonek a žen zmíněných v jednom chrámě je vzácný,“ řekl profesor Josef Patrich z Institutu archeologie Jeruzalémské univerzity, který se podílel na vykopávkách.
V centrální apsidě chrámu se nacházel hlavní oltář a vedle něj hrobka. Pravděpodobně v ní spočívaly ostatky světice či světce, jemuž byl chrám zasvěcen. Bohužel se nedochovaly žádné mozaiky ani nápisy, které by pomohly světce identifikovat.
A. Fantalkin se domnívá, že hrob by mohl být spojen s jednou ze čtyř panen – dcer svatého Filipa (apoštol ze sedmdesáti, jeden z prvních sedmi diákonů), které měly dar proroctví (Sk 21,9: Tam jsme navštívili Filipa, kazatele evangelia a jednoho ze sedmi jáhnů, a ubytovali se u něho. Ten měl čtyři neprovdané dcery, prorokyně).
Zachoval se také pomník „svaté matky Sofronie“, která mohla být igumenkou sousedního monastýru.
„Církev diakonek“, jak ji dnes někteří nazývají, byla poškozena velkým požárem kolem roku 600 po Kristu. Požár pravděpodobně souvisel s přírodní katastrofou nebo perskou invazí na počátku 7. století (íránsko-byzantská válka v letech 602–628).
