Cyrilometodějská poutní bohoslužba v Mikulčicích
V sobotu před letošním svátkem svatých věrozvěstů jsme se sjeli do Mikulčic, abychom vzývali pomoc svatých soluňských bratří. Význam jejich díla si jistě nemusíme připomínat, ale přesto s radostí a vděčností každý rok vzpomeneme na základní rysy jejich misie, jejíž duch pracuje dodnes a co zde tenkrát bylo zaseto, stále žije a roste.
Cílem misie sv. Cyrila a Metoděje bylo uvést světlo Kristova evangelia ke Slovanům. Svatí bratři si přáli, aby se všichni Slované stali pravoslavnými, a tím přebývali v lásce a jednotě všechny slovanské národy spolu s Řeky, resp. Byzantinci. Pravoslavná křesťanská víra sjednocuje všechny v pravdě a jednomyslnost ve víře následně přináší sjednocení ve svatých tajinách.
Kázání při liturgii bylo svěřeno otci Jakubovi Jacečkovi ze Slovenska. Začal svou promluvu připomínkou, že v osobách sv. Cyrila a Metoděje nám staroslavná Byzanc poslala to nejlepší, co měla. Zkušené misionáře, špičkové učence a duchovní osobnosti. Sv. Cyril byl žákem vysoce vzdělaného patriarchy konstantinopolského sv. Fótia. Je znám např. svou apologií křesťanství proti judaismu i mohamedánství. Jeho argumenty jsou platné až po dnešní dobu.
Kromě jiného uvedl, že více než 15 let se konají celocírkevní poutě s liturgií slouženou přímo na vykopávkách baziliky, kde sloužil sv. Metoděj. Každý, komu to dovolilo zdraví a okolnosti a kdo miluje Pravoslaví, přijel jako ctitel našich otců, sv. Cyrila a Metoděje, aby se v tento sváteční den pomodlil na těchto požehnaných místech.
Ducha dědictví cyrilometodějského nesli i mučedníci Jan Hus a Jeroným Pražský. Citací slov Jana Husa o zachování jednoty víry a lásky uzavřel otec Jakub své kázání.
Na konci svaté liturgie se ujal slova vzácný host, Jeho Vysokopřeosvícenost vladyka Michal, arcibiskup pražský a českých zemích. Připomenul učenost svatých bratří, díky nimž bylo přeloženo Písmo svaté do jazyka našich slovanských předků. Sv. Metoděj připravil i zákoník, čili legislativu pro řádnou správu moravského státu. Překlad do staroslověnštiny se později stal základem pro staročeské znění Bible. Vladyka Michal vzpomenul celou řadu jednotlivých staročeských překladů až k Bibli kralické, kterou užíváme místy dodnes.
Nakonec promluvil Jeho Přeosvícenost vladyka Izaiáš, vikární biskup šumperský, a tlumočil zdravici eparchiálního archijereje, Jeho Vysokopřeosvícenosti vladyky Simeona, arcibiskupa olomoucko-brněnského. Zamyslel se nad odkazem sv. Cyrila a Metoděje, jejichž živoucím dědictvím zde jsme. Na závěr vroucně poděkoval vladykovi Michalovi a všem přítomným poutníkům za jejich účast. Vyzdvihl, že i přes hrozící déšť se tolik lidí vypravilo na cestu do Mikulčic, aby uctili památku našich věrozvěstů.
Při udílení závěrečného požehnání byly rozdávány nové ikonky sv. Cyrila a Metoděje. Pouti se celkem zúčastnilo přibližně 150 věřících. Přítomno bylo přes třicet duchovních. Zpíval brněnský sbor. Brněnská obec a její duchovní zajistili vše potřebné pro vykonání božské liturgie. Připutovali lidé z Moravy, Čech i ze Slovenska. Ti, co přicestovali, se tím projevili jako nadšení nositelé dědictví sv. Cyrila a Metoděje, jejichž lásku nosí ve svých srdcích. Záruku budoucnosti Pravoslaví u nás vidím právě v tom, že máme věřící, kteří jsou s našimi slovanskými apoštoly stejného pravoslavného ducha, a od putování za nimi je neodradila nepříznivá předpověď počasí (nakonec na nás nespadla ani kapka). Všem patří díky za to, že jsme se mohli společně a v jednomyslnosti pomodlit na těchto posvátných a nám tak drahých místech.
