Duchovní služba v pražských nemocnicích
Duchovní služba v pražských nemocnicích je nepostradatelná. Kromě pravidelných bohoslužeb v nemocniční kapli se kaplani s pacienty osobně navštěvují, modlí se s nimi nebo si s nemocnými rádi popovídají.
Většina lidí, o které se duchovní starají, nepatří k žádné církvi, přesto jim kaplani věnují svoji pozornost. Nejčastější forma kontaktu je rozhovor. Nemocniční kaplani neslouží jen pacientům, ale i zaměstnancům nebo příbuzným a přátelům nemocných.
27.03.2017 po společné ekumenické bohoslužbě ministerstvo zdravotnictví představilo právní předpis, který by měl činnost duchovních v lůžkových zařízeních zakotvit. Dosud jejich působení záviselo na vstřícnosti vedení nemocnic.
Všechna lůžková zařízení, jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví, by měla mít nemocničního kaplana, který bude součástí týmu nemocnice. Doporučuje jim to metodický pokyn, který ministerstvo připravilo a který bude účinný od poloviny dubna. Předpis, který představili zástupci ministerstva zdravotnictví a nemocničních kaplanů, stanovuje mimo jiné kvalifikační požadavky na kaplany, jejich práva a povinnosti.
Dosud neexistovala právní norma, která by působení duchovních v tuzemských nemocnicích zakotvovala. Většina velkých státních nemocnic tuto službu v současnosti poskytuje, podle zástupců kaplanů to ale závisí na vstřícnosti vedení nemocnice.
„Pro nás je důležité to, že kaplan už není ten, kdo je v nemocnici trpěný, nebo se dostává do nemocnice jen na základě toho, že ředitel fandí této otázce,“ řekl předseda Asociace nemocničních kaplanů Vítězslav Vurst, který působí v olomoucké fakultní nemocnici. Důležité je podle něj rovněž to, že předpis jasně definuje, kdo je nemocniční kaplan.
Podle pokynu musí mít zájemce o post nemocničního kaplana dokončené teologické vzdělání magisterského stupně, musí absolvovat kurz nemocničního kaplanství, který nabízí v ČR tři teologické fakulty. Měl by mít také nejméně tříletou praxi v pastorační péči a musí získat pověření České biskupské konference a Ekumenické rady církví v ČR.
Ministerstvo také zřídí Radu pro duchovní péči, která by měla řešit koncepční a strategické otázky týkající se duchovní péče v nemocnicích. Bude mít osm členů, mezi kterými budou zástupci církví, ministerstva a nemocnic.
Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové (ČSSD) bude ministerstvo prověřovat možnost, že by byl kaplan zařazen mezi takzvané jiné odborné pracovníky, mezi kterými jsou v současnosti například psychologové či sociální pracovníci. „Nemocniční kaplan může být pro některé pacienty stejně důležitý jako například chirurg. Psychický stav pacienta totiž mnohdy výrazně ovlivňuje průběh a úspěšnost samotné léčby,“ uvedla náměstkyně.
