Svatí

Určitě jsi slyšel o svatých lidech, jejichž ikony zdobí chrámy. Uctívají je miliony lidí po celém světě. Kdo jsou? Byli to obyčejní lidé, jako jsme my. Ale v určitý okamžik svého života se z celého srdce obrátili k Bohu. Prošli cestou spásy, zjevenou Pánem Ježíšem Kristem. Milovali Boha celou svou duší, plnili jeho svatou vůli a osvobodili se od nadvlády hříchu. 

Mnozí z nich proslavili Boha nejen svým životem, ale i svou smrtí. Jsou to mučedníci. Když je nepřátelé nutili, aby se zřekli Boha nebo spáchali hřích, oni zvolili smrt, ale nezapřeli Boha. Jsou to nejstatečnější lidé na světě. Ničeho se nebáli. Smrt ani bolest je nemohly zastrašit a přinutit ke hříchu. Ten, kdo skutečně věří Bohu, ničeho se nebojí.

Ďábel ví, že nevěřící lidé nespoléhají na Boha. Každý z nich se něčeho bojí. Tento strach je jako vodítko s obojkem navlečené na člověka. Ďábel tohle vodítko tahá a zavádí člověka do takových hříchů, které sám člověk ani nechtěl páchat. Ale svatí se osvobodili od strachu, proto jimi ďábel nemůže manipulovat. 

Svatí se přiblížili k Bohu a on se ozýval na jejich modlitby a konal skrze ně zázraky. Svatí uzdravovali nemocné, zachraňovali odsouzené k smrti, křísili mrtvé a Bůh jim odkrýval budoucnost a myšlenky jiných lidí.

Svatí zářili radostí, proto se s nimi mnozí chtěli spřátelit, poradit se s nimi. Světci byli milováni nejen křesťany, ale také lidmi jiných náboženství, a dokonce i nevěřícími. Všichni cítili Boží milost plynoucí z nich.    

Jak se stát svatým?

Stát se svatým může každý člověk. Jenže zdaleka ne všichni to doopravdy chtějí. Ale jak světci, jejichž ikony vidíme v chrámech, dosáhli svatosti? Zamilovali si Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. Milovali také své bližní jako sami sebe anebo i víc, protože se nezřídka obětovali pro jiné.

Bůh pro ně vždy byl na prvním místě. Nikdy se neklaněli cizím bohům, neúčastnili se cizích náboženských obřadů, aby neporušili věrnost Pánu. Plnili Boží přikázaní, ctili své rodiče, nezáviděli a nikdy ani nepomýšleli na žádné zlo, jako třeba zabití, krádež, ponížení člověka nebo poškození jeho zdraví.  

Svatí nelhali, neuráželi se, nehněvali se, nekřičeli, nenadávali, nezáviděli, nebývali sklíčení, nechvástali se, nedychtili po drahých věcech. Zastávali se pronásledovaných a hájili svou víru a církev. Pomáhali nuzným, utěšovali smutné. Kázali křesťanskou víru a přiváděli lidi ke Kristu.

Světci plnili Boží přikázaní upřímně, proto se tato přikázání stala součástí jejich života a pronikla do hloubky jejich srdce. Díky tomu se svatí stali šťastnými, protože Kristova přikázání jsou cestou ke štěstí. 

Boží přikázání se dá srovnat se zákony přírody. Tyhle zákony regulují fyzický svět, zatímco přikázání řídí svět duchovní. I když člověk nevěří v existenci přírodních zákonů, přesto na něj působí. Stejně tak když člověk nevěří v Boha, pro své hříchy trpí, protože zákony duchovního světa působí na něj jako na ostatní lidi. 

Svatí také chránili pravoslavnou víru, zápasili s hříchem, překonávali pokušení, modlili se, postili se, chodili do chrámu, zpovídali se a přijímali tělo a krev Krista. Příště si povíme, jak to všechno přivedlo světce ke svatosti.

Jer. Vasyl Čerepko