10 vynikajících biblických objevů v roce 2022

Důležitý artefakty a svědectví, které byly objeveny v roce 2022, vědci budou studovat ještě dlouho. Ale již teď je lze seřadit podle významu pro poznání časů popsaných v Bibli.

Žebříček deseti nejvýznamnějších biblických archeologických objevů loňského roku podle novinářů Christianity Today vypadá takto.

10. 2700 let starý papyrus v USA

Do rukou vědců se náhodou dostal maličký kousek papyru, jenž byl dlouhá léta zavěšen v rámu pod sklem na stěně jednoho domu v americké Montaně. Byl identifikován jako nejvzácnější hebrejský text – starší než slavné svitky od Mrtvého moře. Vzácný papyrus, jen o něco větší než poštovní známka, zachoval čtyři krátké řádky se jménem Išmael (Izmael, Samuel). Stáří papyru podle radiokarbonové analýzy spadá do rozmezí určeného paleografickým datováním stylu písma. Izmael nebo Samuel je běžné biblické jméno pocházející z doby Abrahama. Papyrus byl s největší pravděpodobností ukraden z jeskyně v Judské poušti v minulém století.

9. 2100 let starý statek v Galileji

Unikátní archeologický nález byl náhodně objeven při pokládání vodovodního potrubí. Statek byl z neznámých důvodů (možná kvůli vpádu dobyvatelů) opuštěn asi století a půl před narozením Ježíše Krista.

8. Hrobka v Tel Avivu

Hrobka byla nalezena náhodně na jih od Tel Avivu a odhalila světu nedotčený přibližně 3300 let starý poklad. Jakmile exkavátor prorazil klenbu hrobky neznámého vznešeného Kananejce, svědomití stavitelé okamžitě povolali vědce. Archeologové s hlubokou úctou vstoupili do hrobky a uvědomili si, že se dotýkají předmětů pocházejících z roku 1300 před naším letopočtem.

7. Kámen se jménem Chizkijáše

Jméno 13. biblického judského krále z dynastie Davida se dostalo do novin, když bylo objeveno v nápisu na kameni poblíž jeruzalémského pramene Gihon. Profesor univerzity v Haifě Gershon Galil dospěl k závěru, že nápis na úlomku vápence, který byl nalezen v roce 2007 a od té doby byl uložen v depozitáři, je prvním známým důkazem o velkých úspěších krále Chizkijáše.

6. Rodiště apoštola Petra

Archeologové podle všeho nalezli biblickou Betsaidu Galilejskou, kterou hledali již několik desetiletí. Kandidátů bylo několik. Ovšem poslední nálezy poukazují na to, že rodiště apoštolů Ondřeje, Petra a Filipa se nacházelo na místě zvaném el-Aradž. Právě zde vědci nalezli v podlaze chrámu mozaiku, která naznačuje, že rybářská osada Betsaida se nacházela právě tady. Mozaika s rostlinnými motivy obsahuje starořecký nápis, modlitbu za přímluvu „představeného a velitele nebeských apoštolů“.

5. Data pádu biblických měst podle magnetického datování

Vědci použili tuto novou metodu k datování pozůstatků starověkých měst, která padla v důsledku dobytí. Používá se spolu s prověřenými metodami radiokarbonového datování, keramické chronologie a epigrafie. Výsledkem společné práce více než 20 vědců z Tel Avivské univerzity a mnoha zemí světa, zastupujících různé vědní obory, se stalo přesné datování 20 kulturních vrstev se stopami destrukce podle vektorů a intenzit zemského magnetického pole té doby pro 17 archeologických nalezišť. Podařilo se určit datum pádu filištínského města Gat a některých dalších měst dobytých Chazaelem, králem Damašku, kolem roku 830 před naším letopočtem. Také se prokázalo, že Bejt Šean a dvě další města v severním Izraeli ve skutečnosti nebyla oběťmi Chazaela, jak se dříve věřilo, ale padla o 70–100 let dříve – možná během vpádu egyptského faraona Šešonka. „Myslím, že tato metoda datování se stane hlavním nástrojem archeologů zde v Izraeli,“ řekl vedoucí práce.

4. Rozšifrování elamského jazyka.

Vědcům se podařilo rozluštit kód elamského jazyka a přečíst některé nápisy. Rozšifrování se podařilo díky dvojjazyčnému nápisu se jmény několika starověkých vládců Mezopotámie v elamském a akkadském klínovém písmu starém asi 4 tisíce let. Akkadský text pomohl rozluštit 90 procent elamských písmen. Podle odborníků tento typ písma je jen o něco mladší než písmo klínové.

3. Úlomky slonoviny v Jeruzalémě

Ve starověku slonovina byla ceněna nad zlato a o to překvapivější je, že spousta jejích malých úlomků byla nalezena ve vykopávkách poblíž Chrámové hory v Jeruzalémě. Jedná se o první nálezy slonoviny té doby. Po důkladném vyčištění a restaurování je vědci identifikovali jako nábytkové mozaikové vložky, které se používaly ke zdobení dřeva rozetami, květinami a geometrickými vzory. Slonovina byla nalezena v troskách velké budovy, která s největší pravděpodobností vyhořela při zničení Jeruzaléma Babyloňany v roce 586 před Kristem. Je možné, že tato mozaika zdobila Šalomounův trůn, popsaný v 1. Samuelově 10:18, nebo postel, kterou odsuzuje prorok v knize Amos: Běda těm, kdo lehají na ložích ze slonoviny… (6:4)

2. Prokletí z hory Ébal

Archeologové před 40 lety při prosévání půdy ve vykopávkách na hoře Ebal přehlédli drobnou olověnou tabulku. Jejich potomci ji našli až v roce 2022 při druhém tzv. mokrém prosévání starých odvalů. Na desce se pomocí počítačové tomografie podařilo přečíst nápis. Podle Scotta Striplinga, vedoucího skupiny Associates for Biblical Research, hebrejský nápis zní: „Proklet, proklet, proklet – proklet Bohem Jahve. Od nyní jsi proklet. Ty, prokletý, nevyhnutelně zemřeš. Proklet Jahvem – proklet, proklet, proklet.“ Dvojí zmiňování jména Boha v chiastické struktuře textu se vědcům zdá neobvyklé a samotný text patří mezi nejstarší památky hebrejské písemnosti. Deska je datována léty 1200–1400 př. n. l., což zhruba odpovídá období, kdy Jozue zbudoval oltář na hoře Ébal a vyhlásil prokletí těm, kteří odmítali Boha a uctívali modly (Jozue 8:30). Interpretace textu je však stále považována za předběžnou a kontroverzní a čeká na oficiální hodnocení odborníků.

1. První nápis v kanaánštině

Nápis na miniaturním hřebenu ze slonoviny nalezeném v Tel Lachiš v jižním Izraeli je vítězem ratingu biblických nálezů roku 2022. Hřeben byl objeven již v roce 2016, ale teprve v roce 2022 jedna z účastnic expedice, Madeleine Mumcuoglu, odhalila na jeho povrchu škrábnutí. Později se ukázalo, že to byl nápis. Vědkyně poslala fotografii odborníkovi, který zjistil, že se slova skládají v celou větu, a to větu v kanaánském jazyce. Kanaánština je první abecední jazyk a nápis na hřebenu je první objevenou kompletní větou v tomto jazyce. Podle stylu písmen nápis pochází z období kolem roku 1700 př. n. l., to znamená, že vznikl asi 100 let po vyvinutí samotného abecedního písma. Hřeben sloužil k vyčesávání vší. Nápis bohužel neobsahuje žádnou velkou moudrost: „Kéž tento roh očistí od vší vlasy a vousy.“ Archeolog Michael Hasel přiznal, že nález vrhá nové světlo na vývoj abecedy. „Do té doby jsme znali pouze hieroglyfické nápisy v Egyptě a klínové písmo v různých mezopotámských jazycích,“ říká vědec. „Proto je tak starý úplný abecední nápis pro vědu velice významný.“ Nápis na obyčejném předmětu z domácnosti dokazuje, že již v roce 1700 př. n. l., staletí před Mojžíšem, gramotnost v biblickém světě byla zcela běžným jevem. Kanaánská abeceda se používala pro psaní prvních knih hebrejské Bible.

Autor: Redakce