Pokladnice duchovní moudrosti. Svatí otcové o vzkříšení

Ctihodný abba Izajáš:

Každý bude vzkříšen oblečený do svých skutků buď dobrých, či zlých.

* * *

Sv. Basil Veliký:

Ti, kteří konali zlo, budou vzkříšeni k potupení a zhanobení, aby sami v sobě spatřili ohavnost a odražení svých hříchů. A možná strašnější než tma a věčný oheň bude potupa, které hříšníci budou věčně vystaveni, aby neustále měli před očima následky hříchu spáchaného v těle jako nějaký druh nesmazatelné barvy, navždy zůstávající v paměti jejich duší.

* * *

Ctihodný Efrém Syrský:

Kdo byl pohlcen mořem, koho roztrhala divoká zvěř, koho zklovali ptáci, kdo shořel v ohni – v nejkratším okamžiku se všichni probudí, povstanou a ukážou se. Kdo zemřel v matčině lůně a nevstoupil do života, stane se dospělým právě v okamžiku, kdy ožijí mrtví. Dítě, jehož matka zemřela spolu s ním během těhotenství, se při vzkříšení objeví jako dokonalý muž a pozná svou matku a ona pozná své dítě…

Až Stvořitel vzkřísí syny Adamovy, budou sobě rovnými, jak je stvořil sobě rovnými, tak je i probudí ze smrti. Ve vzkříšení nejsou ani velcí, ani malí. A předčasně narozený vstane jako dospělý. Budou tam vysocí a slavní jen co do skutků a způsobu života; někteří budou podobní světlu, jiní však podobní tmě.

… Vzkříšení je pro všechny stejné; v onen veliký den obnovy budou vzkříšeni všichni – dobří i zlí. Vzkříšení je pro všechny stejné, protože všichni vstanou ve stejný okamžik, ale odměna je jiná pro každého, protože každý bude odměněn spravedlivě… každý přijde a usadí se v zemi, kterou si sám připravil…

* * *

Ctihodný Makarois Egyptský:

Pokud duše je již nyní předem proslavená a sjednotila se s Duchem, pak i tělo bude mít účast na zmrtvýchvstání.

To, co duše teď má v sobě, to se pak ukáže i v těle.

* * *

Sv. Řehoř z Nyssy:

Jsou i tací, kteří pro nemohoucnost lidského rozumu posuzují Boží moc podle svých měřítek a tvrdí, že to, co je nepochopitelné pro nás, je nemožné i pro Boha. Poukazují na rozklad dávno zemřelých, na pozůstatky těch, kteří se ohněm obrátili v popel; a kromě toho mluví o masožravých zvířatech a rybách, které poté, co spolkly tělo utopence, samy se staly potravou lidí a trávením přešly do jejich složení. A popisují ještě mnoho takových věcí, které nejsou samy o sobě důležité či hodné Boží velké moci, aby vyvrátili toto učení, jako by Bůh nedokázal stejnou cestou vrátit člověku to, co mu patří. Krátce však ukončíme výřečné obraty jejich pomíjivosti. Uznáváme, že dochází k rozkladu těla na elementy, z nichž se skládalo. A nejen země se podle Božího slova rozkládá do země, ale také vzduch a vlhkost přecházejí do toho, co je jim podobné. Stejně tak i lidské tělo, i když bylo pohlceno masožravými ptáky nebo divokými zvířaty a stalo se součástí jejich těl, nebo se ohněm proměnilo v páru a popel, rozložilo se do toho, z čeho se skládá všechno. Kamkoliv umístíme člověka svými předpoklady, bezpochyby je stále na světě. A tomu, že Bůh drží celý svět ve své ruce, učí Boží slovo. Pokud tedy ani nevíš, co máš ve své ruce, proč si myslíš, že Boží vědění je slabší než tvoje síla? A což není Bůh schopen najít a obnovit to, co drží ve své ruce?

Po vzkříšení se tělo, které se změnilo v neporušitelné, spojí s lidskou duší, ale vášně, které nás nyní znepokojují, s těmito těly nepovstanou; naopak, nastane pro náš pokojný život, moudrost těla se již nebude bouřit proti duši, neporazí ji v bratrovražedném boji proti zákonu mysli, nezvítězí nad ní vášnivými pohyby a hříchem, nevezme ji do zajetí. Přirozenost naše se od toho všeho očistí a oba, těloi duch, budou mít jedno smýšlení.

Pokud není vzkříšení, proč se namáhají lidé potlačující obžerství, milující zdržování se jídla, dovolující si pouze krátký spánek, snášející chlad a horko? Opakujeme pro ně slova apoštola Pavla: „Jezme a pijme, neboť zítra zemřeme.“ (1. Korintským 15:32) Pokud není vzkříšení a smrt je ukončením života, nech veškerá obvinění a odsouzení. Poskytni svobodu vrahovi; ať se cizoložník směle postaví proti manželství; ať lakomec hýří na úkor svých protivníků; ať nikdo nezastaví pomlouvače, ať křivopřísežník neustále přísahá, neboť i na toho, kdo dodržuje přísahy, čeká smrt; ať si každý lže, jak chce, protože pravda nepřináší ovoce; ať se nikdo nesmiluje nad chudými, neboť milosrdenství zůstává bez odměny. Taková uvažování vyvolávají v duši nepořádek horší než záplava, zahání každou ctnostnou myšlenku a podporují každý pošetilý a dravý záměr. Neboť není-li vzkříšení, není ani soudu; je-li soud odňat, je s ním odmítnuta i bázeň Boží. A kde není ctnostná bázeň, tam se raduje ďábel.

* * *

Sv. Jan Zlatoústý:

Pokud nebude vzkříšeno tělo, nebude vzkříšen člověk, protože člověk se skládá nejen z duše, ale z duše a těla.

Těla hříšníků skutečně povstanou neporušená a nesmrtelná, ale tato čest pro ně bude nástrojem trestu a mučení: povstanou neporušení proto, aby neustále hořeli, neboť jestli ten oheň je nehasnoucí, i těla musí být nezničitelná.

Skrze Kristovo vzkříšení je ohnivé peklo uhašeno, nespící červ umírá, peklo je ve zmatku, ďábel je smutný, hřích je usmrcen, zlí duchové jsou pronásledováni, ti, kteří pocházejí ze země, běží do nebe, ti v pekle jsou vysvobozeni z pout ďáblových a uchylujíce se k Bohu, říkají ďáblu: kde je, smrti, tvé vítězství?

Pokud by nebylo vzkříšení, jak by se mohla zachovat Boží pravda, když tolik zlých lidí prosperuje a tolik dobrých lidí trpí?… Kde všichni tito lidé budou odměněni podle svých zásluh, když není vzkříšení? Nikdo, kdo žije spravedlivě, nepochybuje o vzkříšení…

Naše přirozenost se stala smrtelnou navzdory přírodě a … vzkříšením se nám vrací to, co je naší přirozenosti vlastní. Proto se tomu říká vzkříšení, obnova, protože poškozené hříchem a padlé stvoření je obnoveno ospravedlněním.

* * *

Ctihodný Nil Sinajský:

Jak na počátku tělo bylo stvořeno z prachu země a Bůh ho oživil… tak znovu, na konci věků, nařízením a mocí Boží povstanou lidská těla z prachu a popela a přijmou své duše…

* * *

Ctihodný Simeon Nový teolog:

Během všeobecného vzkříšení mocí Ducha Svatého a z milosti vtěleného Boha tělo bude pohlceno duší, která již byla pohlcena Bohem, pravým životem, tak jako by celá duše obsahovala celého Boha a ve všem by se projevoval jenom on. Řeknu to jednoduše: Božská milost vzkříšení ukáže v budoucím životě vše, co máme, úplně opačným tomu stavu, ve kterém žijeme teď, v tomto životě. A stejně tak, jako v současném životě kvůli hříchu smrt vládne a všechno pohlcuje, tak se v životě budoucím spravedlivě vyčerpá a sama bude pohlcena milostí. 

* * *

Sv. Řehoř Palama:

Zmrtvýchvstání Páně je obnovením lidské přirozenosti, oživením, novým stvořením a návratem k nesmrtelnému životu prvního Adama, jenž skrze hřích byl pohlcen smrtí a smrtí se vrátil do země, z níž byl stvořen.

Po smrti duše, tj. po zločinu a hříchu, následovala smrt těla, odchod do země a proměna v prach, po tělesné smrti však opět byla smrt duše, ta druhá, která je odsouzením a odchodem do pekla. Ale po vzkříšení duše, po jejím návratu k Bohu skrze plnění Božích přikázání, následuje vzkříšení těla, které se znovu sjednotí s duší. Po tomto vzkříšení bude skutečná nesmrtelnost a věčná existence s Bohem pro ty, kteří budou důstojní, kteří se z tělesných promění v duchovní a budou schopní žít na nebesích jako Boží andělé.

* * *

Sv. Ignatij Brjančaninov:

V člověku, jenž je na to připraven, vstává z mrtvých Kristus, a jeho hrob – srdce – se znovu stává chrámem Božím. Povstaň, Hospodine, zachraň mě, můj Bože (Žalm 3:8), neboť v tomto tvém tajemném a zároveň skutečném zmrtvýchvstání spočívá má spása.   

Vzkříšení lidí je jejich druhým stvořením, a ty, Spasiteli světa, jsi ve vzkříšení lidí jejich Stvořitelem a Bohem.