POSELSTVÍ POSVÁTNÉHO SYNODU
PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ČESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU
PASCHA KRISTOVA 2022
Bohem milovaný křesťanský lide, duchovní otcové, bratři a sestry,
VSTAL Z MRTVÝCH KRISTUS!
Opět nadešel čas přivítat svátek svátků – den Kristova Zmrtvýchvstání, v němž nám Spasitel daroval drahocenný poklad své milosti – učinil nás účastníky svaté Eucharistie, jejímž prostřednictvím můžeme opravdově prožít paschální radost.
Když Bůh stvořil člověka, nabídl mu život – svůj, věčný, Božský život. Člověk však zapochyboval, zneužil svou svobodu a pokusil se Boha oklamat. Zabil tím nejen sebe, ale i celé „stvoření vydal marnosti“. Od té doby ono spolu s ním sténalo a „trpělo porodní bolestí“ v naději, že „bude vysvobozeno z otroctví zániku“ a opět „uvedeno do slávy dětí Božích“ (Řím 8:20-22).
Když „se naplnil stanovený čas“ (Gal 4:4) a Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, člověk se opět „vyznamenal“ – odsoudil k smrti a přibil na kříž samotného svého Spasitele. Ale právě smrt Božího Syna na kříži se stala definitivním vítězstvím Boží lásky nad zlobou a smrtelností člověka a jeho Vzkříšení opět darovalo lidem věčný život. V jedné ze stichir sobotní večerní se říká: „Kriste, ačkoli tě zajali lidé nepravosti, ale ty jsi můj Bůh a já se nestydím: bili tě po zádech, nepopírám to: byl jsi ukřižován a já to netajím: chlubím se tvým Zmrtvýchvstáním, tvá smrt mi přinesla život: všemohoucí a lidumilný Pane, sláva Tobě.“
Kristovo Zmrtvýchvstání přesměrovalo chod dějin lidstva od zkázy a zániku k všeobecnému vzkříšení. Dalo nový smysl celému stvoření. Všechno, co bylo stvořeno, bylo Vzkříšením Krista nasměrováno do „nového nebe a nové země“, v nichž „smrti již nebude“ (Zjev 21:1, 4).
Na tomto světě se častokrát setkáváme s projevy fyzické a duchovní smrti. Mnoha způsoby se můžeme přesvědčit o pravdivosti slov apoštola Jana: „celý svět je pod mocí Zlého“ (1. Jan 5:19). Dokazuje to nejen minulost lidstva, ale i dny, co prožíváme, poznamenané válečným ničením, šířením lží, nesmyslným násilím a utrpením velkého množství lidí. Pro mnohé z nás jedinou útěchou a jistotou v této době zůstala Kristova slova: „Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět!“ (Jan 16:33) V naději na tento Boží příslib prosme ve svých modlitbách za zastavení všech válek a duchovní posílení těch, kteří kvůli nim trpí. Podle svých možností a schopností staňme se pro trpící „prodlouženou rukou“ Krista – toho, který utěšuje a povzbuzuje, přináší naději a dodává sílu, chrání a sytí člověka.
Svět, ve kterém žijeme, je rozdělen na bloky a aliance. Politické strany se ustavičně seskupují a přeskupují, vytvářejí rozmanité koalice a opozice. Častokrát se i od nás, křesťanů, očekává, že se budeme chovat podobným způsobem. Mnozí usilují i do církevního prostředí a slovníku vnést politické termíny a spory, nacionalismus, nesnášenlivost, agresivitu a ostatní společenské neduhy. Nevědí, že při nejrůznějších sporech a konfliktech tohoto světa si my, křesťané, vždy vybíráme zůstat věrni Kristovu přikázání – být s těmi, kteří trpí, s těmi, jež svět považuje za „slabé a bezvýznamné, takové, co za nic nestojí“, ale které si Bůh vyvolil, aby zahanbil ty, kdo si o sobě myslí, že jsou „moudří, mocní a urození“ (1. Kor 1:27) tohoto světa.
Snažme se šířit kolem sebe světlo naděje, kterou přineslo Kristovo Zmrtvýchvstání. Odhalme pro sebe i pro tento svět, že pramen věčného života, který vyvěrá v Kristově církvi, je nevyčerpatelný. Vždy aktuální jsou Kristova slova: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den“ (Jan 6:54). Vydejme svým životem svědectví o tom, že jsme Boží lid a patříme Kristovi. Vnesme do tohoto světa, občas tak ztrápeného a zoufalého, novou naději, o kterou svět tak snadno přichází, a obnovme v sobě lásku, neboť ta „vychladne, když se rozmůže nepravost“ (Mat. 24:12).
Navzdory těžkým životním okolnostem, které mnozí z nás prožívají – nebo právě kvůli nim – najděme v sobě sílu svěřit sebe a celý svůj život Kristovi. Obraťme se k němu slovy modlitby sv. Ignatije: „Pane, ať mé oči vidí, kde je právo (Žalm 17:2), vždyť já patřím tobě. Celý můj život ba i moje smrt je ve tvých rukou. Tvoje pravice se mě snaží nasměrovat na tvou cestu. Bez tvé pomoci bych už dávno beznadějně zabloudil, nenávratně zahynul. Byl jsem tvůj dříve, než jsem začal existovat. Dej, abych byl tvůj během celého svého pozemského života a zůstal tvůj navěky“.
Modleme se všichni za to, aby nadcházející svátky Kristova Zmrtvýchvstání prožil celý svět v míru a duchovní radosti!
† Rostislav
arcibiskup prešovský
metropolita českých zemí a Slovenska
† Michal
arcibiskup pražský a českých zemí
† Juraj
arcibiskup michalovsko-košický
† Simeon
arcibiskup olomoucko-brněnsky
† Izaiáš
biskup šumperský
